O mně

Jsem fyzioterapeutka. Lektorka jógy. A v posledních dvou letech hlavně máma. To vše a mnoho dalšího mne formuje jako terapeuta. 

Dětství a dospívání vedené ke sportu, přirozená zvídavost k fungování lidského těla i mysli mne přivedly k rozhodnutí studovat medicínský obor. Moje vysokoškolská studia začala na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze oborem nutriční terapeut. Už během studií jsem pocítila, že v tomto oboru se neusadím a současně jsem začala studovat na téže fakultě fyzioterapii. Dodnes jsem vděčná za toto propojení obou oborů, které mi dovoluje komplexnější pohled na naše zdraví. Své magisterské studium fyzioterapie jsem absolvovala na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. 

Během náročných 7 let vysokoškolského studia jsem si znovu našla cestu k józe, která mi otevřela nové obzory a od té doby je pevnou kotvou mých dnů. A tak mé sebevzdělávání pokračovalo dál nejen v oblasti fyzioterapie, ale i jógy. 

Absolvovala jsem svůj první lektorský kurz a o něco později jsem začala učit. Dál jsem setrvávala v roli studenta a mou cestu mi brzy protla Jivamukti yoga, kterou jsem si ihned zamilovala. Ještě jako bezdětná jsem započala cestu ve vzdělávání se v této metodě a absolvovala jsem svůj 75hr Jivamukti TT. 

Práci fyzioterapeuta jsem začala již během svých magisterských studií v ambulatních zařízeních fyzioterapie, kde jsem pokračovala i po ukončení studií. Dál jsem se vzdělávala v rámci specializovaných kurzů. 

Po bezmála 10 letech praxe v “systému” (tedy na pracovištích, kde je péče primárně hrazena ze zdravotního pojištění) jsem začala výrazně pociťovat jeho mantinely. Narážela jsem na rozpor mezi tím, jak chci o terapiích přemýšlet a co je v reálu proveditelné. Ztrácela jsem rovnováhu kolik energie bych do terapií chtěla vkládat a kolik je vůbec možné při denním množství pacientů ze sebe vydat. Byla jsem na hraně vyhoření. 

V té době jsem odcházela na mateřskou. A jak to bývá s mateřstvím přišla obrovská transformace, která mne v mnoha životních aspektech ovlivnila. A i když je v současnosti role mámy pro mne stále tou hlavní, pomalu a po kouskách se vracím i ke svým terapeutickým rolím, tentokrát však podle mých představ. 

To, kam a jak investujeme svůj čas a energii, je naše rozhodnutí. Je to to rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivní, jak moc se budeme cítit zdraví a spokojení. S tím tedy dnes vstupuji nejen do každé terapie a lekce, ale i do své vlastní praxe. 

V našem vědomém nastavení a přístupu vidím velký smysl v ovlivnění celkového výsledku terapie. 

Těším se na společnou práci a objevování té vaší osobité cesty ke zdraví a spokojenosti.